programování

Se standardní funkcí exit(), která ukončí běh programu, se již asi setkal každý, kdo alespoň trochu programoval v jazyce C. Tato funkce spadá do kategorie funkcí, které se po zavolání nevracejí na místo, odkud byly volány. Méně se však ví, že kromě zmiňované funkce exit() je v jazyce C řada dalších funkcí, které vykazují podobné chování. A právě o nich bude tento příspěvek.

Dneska se podíváme na to, jak lze různými způsoby iterovat přes standardní kontejnery a jak si stojí tyto způsoby ve vzájemném porovnání z hlediska rychlosti. Mrkneme se i na to, co s tím dokáže udělat překladač při zapnutí optimalizací.

Vítejte v prvním díle nového seriálu na mém blogu: chyby v návrhu. Budeme se zabývat častými chybami v návrhu, kterých se dopouští (nejen) začínající programátoři. Dnes si povíme něco o situacích, kdy má třída příliš mnoho odpovědností.

Možná jste se už během své programátorské praxe dostali do situace, kdy jste potřebovali vaši bázovou třídu udělat čistě virtuální, ale žádná z metod k tomu nebyla vhodná. Jednou z možností, která je nepříliš známá, je využít destruktor. O tom, jak to udělat, je následující příspěvek.

Někteří již možná zaregistrovali, že v sprnu loňského roku byl schválen nový standard jazyka C++: ISO C++11. Ten byl během své přípravy znám pod názvem C++0x. O tom, co je v něm nového oproti předchozímu standardu, C++98, se dozvíte v tomto velmi dlouhém příspěvku :).

Troufám si tvrdit, že většina programátorů o klíčovém slovu this slyšela a ví, že se jedná o automaticky zpřístupněný ukazatel v metodě, který ukazuje na objekt, na kterém byla metoda zavolána. Obvykle se s tímto klíčovým slovem nesetkáte, protože když v metodě voláte jiné metody či přistupujete na datové složky objektu, tak je onen ukazatel implicitní. Jsou ovšem situace, ve kterých je použití tohoto klíčového slova nutné. A o těchto situacích bude následující příspěvek.

Jak jistě z kurzů assembleru víte, existují dva typy bitových posunů doprava: aritmetický a logický. Pokud se tento posun aplikuje na kladné číslo, tak jsou oba typy totožné. Rozdíl nastane u posuvu záporných čísel, kdy logický posun doplňuje zleva nuly, kdežto aritmetický kopíruje znaménkový bit, který je 1 u záporných čísel ve dvojkovém doplňku.

Dneska se v krátkosti podíváme na jednu srandu z C a C++, konkrétně na to, že pozice jistých specifikátorů (např. typedef) nehraje roli.

Asi jste se již setkali s tím, že někdo při definici šablony používal klíčové slovo typename a někdo jiný zase class. O tom, zda je mezi nimi rozdíl a kdy použít které klíčové slovo je následující příspěvek.

Minule jsem zmínil, že při commitování do systémů pro správu revizí bychom se měli vyvarovat nadbytečných bílých znaků na koncích řádků. Kolega mě požádal, zda bych to mohl více rozvést, a já tak v následujícím příspěvku učiním :).