Viva la Arch Linux aneb cestování mezi distribucemi

Po dvou letech na Debianu jsem se rozhodl přejít jinam, a má volba padla na Arch Linux. Co mě k tomu vedlo, jaké distribuce jsem používal a co říkám na Arch naleznete v následujícím příspěvku.

Něco z historie na úvod

GNU/Linux používám, dá se říct, od roku 2006 (letní semestr prvního ročníku na FITu), z toho cca od roku 2007 výhradně. Mezi distribuce, kterými jsem během této doby prošel, patří následující:

• 2006 - 2007: Fedora Core 4 a 5
• 2007 - 2008/07: Kubuntu 6.10 - 8.04
• 2008/07 - 2010/07: Debian (testing, poté unstable)
• 2010/07 - *: Arch Linux

Proč jsem začal u Fedora Core, to už netuším, ale zřejmě mně to někdo poradil na #fit@IRCnet :). Vzpomínám si, že jsem tehdy zkoušel i jiné distribuce, ale skončil jsem u Fedory. Poté jsem přešel na Kubuntu, jelikož mělo na mém tehdejším notebooku mnohem lepší podporu HW a většina věcí fungovala out-of-the-box, což se u Fedory říct nedalo (v té době jsem se v systému tolik nevrtal). Jak šel čas, tak mi na Kubuntu začalo vadit, že v každé další verzi přidali tunu zbytečností, které jsem nepotřeboval, a také to, že jsem musel "často" upgradovat na další verzi. Jelikož Kubuntu je derivát Debianu, tak jsem se rozhodl, že jej zkusím. Debian je parádní distribuce a nebýt několika věcí, které zmíním dále, tak bych u něj asi zůstal. Ale co se nestalo, během uplynulého týdne jsem přešel na Arch Linux.

Proč jsem přešel?

Jak jsem se zmínil v tomto komentáři, tak činím. Začaly mně na Debianu vadit následující věci:

• Pár měsíců se mi u titulků při přehrávání videa místo některých znaků (ř, š, ů, a dalších asi 5 znaků) zobrazovalo pouze podtržítko. Nikde jinde ten problém nebyl, jen při přehrávání videa, a to nezávisle na přehrávači (mplayer, vlc, kaffeine, flashplayer, ...). Žádné řešení, ani příčinu problému, jsem nenašel.
• Asi dva týdny mi nefunguje tisk kvůli tomu, že v Debianu je stará verze cups, která se ale nemůže upgradovat na vyšší verzi, protože nejsou splněny závislosti, a ta instalovaná verze cups nefunguje s knihovnami v systému. Downgrade nebyl možný, protože nebyly splněny další závislosti, takže... Bug reporty na toto téma jsem našel, ale žádné řešení, které by mně fungovalo, jsem nenašel.
• Neaktuální verze balíčků, a to i v unstable. Např. stále je v Debianu Firefox 3.5.11 (aktuální je 3.6.8), Thunderbird 3.0.5 (aktuální je 3.1.1), Linux 2.6.32 (aktuální je 2.6.34) a další. Ač mám pocit, že bezpečností záplaty backportují, tak ta nepřítomnost aktuálnějších verzí zamrzí.
• Měl jsem prostě náladu na změnu :). A je moc fajn, že GNU/Linux mi tohle umožňuje.

Jasně, dalo by se polemizovat nad tím, jak moc se to týká Debianu a jak moc jednotlivých aplikací, ale to nechme stranou.

Proč zrovna Arch a co na něj říkám?

Vybíral jsem si mezi Archem a Gentoo. Arch jsem nakonec zvolil proto, že mně představa neustálé kompilace příliš nebere... (Po tom, co jsem pozoroval, co musí provádět můj spolubydlící ;).) Používám jej teprve pár dnů, ale pokud bych to srovnal s Debianem, tak mně přišla jednodušší konfigurace (ale to možná bude tím, že jsem za ta léta nabral již nějaké ty zkušenosti). Správa mně také přijde jednodušší (BSD-style init v Archu vs SysV init v Debianu apod.). Instalace mně přišla srovnatelná. Fajn je Arch Linux Wiki, která se mi líbí o něco víc, než ta k Debianu. Balíčkovací SW (pacman) mně přijde mnohem rychlejší než apt či aptitude. Debian na druhou stranu vyniká množstvím balíčků, na které Arch prostě nemá (AUR to zachraňuje jen částečně). Také balíčkovací SW mně přišel o něco lepší na Debianu (až na tu rychlost), ale to je asi o zvyku (teď na Archu používám paktahn). Co se týče podpory HW, tak co mi fungovalo v Debianu, to mi funguje i v Archu (až na hibernaci, kterou jsem ale tolik neřešil, jelikož používám jen suspend-to-ram). A jako poslední zmíním, že mně přijde, že Arch má novější verze balíčků. Další odlišnosti si můžete přečíst zde.

Jak dlouho u Archu vydržím, to nevím. Zatím jsem nenarazil na jediný větší problém. Na Debian jsem ale určitě nezanevřel a stále je to má oblíbená distribuce GNU/Linuxu. Ono ten přechod byl také způsoben do značné míry tím, že jsem prostě chtěl zkusit něco jiného, než Debian-like distribuce.