Jste zde

Testing je fajn, ale Unstable je Unstable

Ne, vhodnější nadpis, než je zbytečná tautologie v druhé části, mě opravdu nenapadl :). Debian Testing jsem na svém notebooku používal od srpna minulého roku až do poloviny února, kdy byl uvolněn Debian Lenny a já jsem (z důvodů dočasné absence bezpečnostních updatů) zůstal na stabilní verzi (Lennym). Po ukončení semestru jsem však na začátku června opět přešel na testovací verzi Debianu, na které jsem zůstal až do začátku srpna tohoto roku, kdy jsem přešel na "nestabilní" verzi Debianu - Unstable. Mé důvody a dojmy po měsíci používání naleznete dál v příspěvku ;).

Proč by někdo přecházel na "nestabilní" verzi?

Nejdřívě bych chtěl upřesnit, že ač je tato vývojová verze Debianu označena za "nestabilní", tak rozhodně nestabilní (že by systém padal apod.) není. Toto označení je dáno tím, že v této verzi probíhá aktivní vývoj a tak je dost pravděpodobné, že se občas vyskytnou problémy typu nesplňených závislostí nebo problémů s balíčky, které nebyly dostatečně otestovány (balíčky jdou nejdříve do Unstable a až po určitém čase do Testingu, čili v testovací verzi je pravděpodobnost problémů nižší). Tato verze tedy rozhodně není určena pro ty, kteří si nevědí se systémem rady, protože je možné (a už se to prý stalo), že po některém z updatů systém nenabootuje (problémy se zavaděčem, inicializačními scripty atd.) a měli byste vědět, co dělat a jak to pořešit.

Důvody byly celkem dva:

  • Provním bylo KDE 4.3, které přineslo celou řadu důležitých oprav a nových vlastností. KDE 4.3 vyšlo 4. srpna letošního roku a v repozitářích Debianu (ve verzi Unstable) se objevilo hned den poté. Jelikož jsem předpokládal, že do testovací verze se dostane kdo ví kdy, tak jsem se rozhodl, že vyzkouším Unstable (a teď vidím, že jsem měl pravdu, protože v testovací verzi je stále KDE 4.2). KDE 4.3 ale rozhodně nebylo jediné - už tak jsem používal dost programů z Unstable, protože tam byly opravdu nejnovější verze programů a knihoven, což mně občas v testovací verzi chyběly (Iceweasel (Firefox), Icedove (Thunderbird), mplayer, knihovny pro GHC (překladač a interaktivní prostředí pro Haskell) atd.).
  • Druhým bylo to, že se v Debianu rozhodli, že budou mít pravidelný zmražovací cyklus testovací verze, kdy příští zmrazení proběhne už tento prosinec, takže bych byl delší dobu bez nového softwaru (lenny byl zmražen půl roku, než vyšel). V Unstable nic takového není a tak budu mít pravidelné rolling-updates bez nějakých zdržení.

Jaký teda Unstable je?

Po měsíci používání jsem zatím nenarazil na žádný zavažný problém a všechno funguje (v rámci možností) tak, jak má. Z těch menších problémů bych zmínil akorát občasné problémy s nesplněnými závislostmi (např. některé balíčky nejsou dostupné), ale aptitude to spolehlivě řeší, takže zde není problém (prostě se daný balíček neupgraduje). Pokud některý balíček nechcete nainstalovat, tak ho dáte manuálně do stavu hold (na upgrade jsem si oblíbil aptitude --visual-preview, dlouhodoběji lze využít /etc/apt/preferences). Z těch minoritních problémů bych ještě zmínil to, že při posledním upgradu mplayeru zapomněli do balíčku přibalit binárku :), takže jsem jej musel downgradovat, ale hned následující den vyšla oprava.

Co se týče frekvence a velikosti vydávaných updatů, tak těch je každý den celkem dost (odhadem 20-30, ale v určitých situacích, jako je update KDE, jich je klidně 100). Ze začátku jsem upgradoval co týden (velikost stahovaných dat byla kolem 500 MB každý týden :)), ale pak jsem přešel na častější upgrade s tím, že kontroluji, co a na jakou verzi se mně upgraduje a přpadně upgrade daného balíčku pozdržím.

Ještě nějaké postřehy?

Co bych tak ještě zmínil tak je to, že v nadcházející stabilní verzi Debianu (Squeeze) bude místo grub-legacy ("grub 1") použit nový zavaděč (resp. verze) grub2 a grub-legacy přestane být podporován, tak jsem s přechodem na Unstable přešel i na nový zavaděč. Změn je celkem dost, nejpodstatnější je ale asi větší modularita a podpora scriptování v konfiguračním souboru. Problémy jsem žádné nezaznamenal (po určitém čase stráveném nastavováním nového grubu se mně podařilo nastavit i rozlišení 1440x900 při bootu a v konzoli, což bylo oproti minulému grubu složitější), akorát mně chybí možnost zaheslování přístupu k editaci parametrů před bootem, která byla v původním grubu snadná (základní podpora by měla být ve verzi 1.97, která je ale zatím v betě, takže k ní nemám moc důveru).

Jo a také už mně funguje hibernace :). Dříve (Testing) mně fungovalo jen uspání do paměti (při uspání na disk došlo k normálnímu bootu systému) a na minulém notebooku mně nefungovalo nic (při obnově se deaktivovalo jedno jádro procesoru a nepodařilo se mně ho nahodit, takže zbýval restart).

Tagy: 

Komentáře

a to uz neni lepsi Archlinux misto debian unstable?

Dobrá otázka. Před 4 měsíci, ještě než jsem upgradoval z Lennyho na Debian Testing (a z KDE 3.5 na KDE 4.2), tak jsem o tom, že přejdu na Arch, opravdu uvažoval. Nakonec jsem se ale rozhodl zůstat u Debianu. Mezi důvody zřejmě patřilo to, že už jsem měl nakonfigurovaný systém, v Debianu jsem se cítil jako doma, Debian (společně s odvozenými distribucemi) má větší komunitu než Arch a Debian je známější (např. ve smyslu toho, že spousta projektů obsahuje repozitáře s balíky pro Debian-like ditribuce).

Arch nicméně občas používám virtualizovaně, protože jsem si ho chtěl vyzkoušet a slouží mně především pro hrátky s Pythonem 3 (nechtěl jsem si do systému cpát python3 z experimentální větve - jinde v Debianu není) či na vyzkoušení různého softwaru, který jsem tak nemusel instalovat na svůj desktop.

Každopádně, pokud mně časem Debian (Unstable) nějak seriózně naštve, tak Arch je určitě na prvním místě v seznamu distribucí, které bych používal, kdybych nepoužíval Debian :).

Přidat komentář