Často je potřeba provést se souborem nějakou činnost, např. načíst celý obsah souboru do paměti. Jaká je typická podoba kódu, který pro tento účel vídávám u začínajících programátorů v Pythonu a jak to udělat lépe se dozvíte v dnešním příspěvku.
V tomto novém seriálu vždy ukáži kód, který je v určitém ohledu nevhodný, a ukážeme si, jak jej vylepšit. Začneme se získáním prvku ze standardních kontejnerů v C++ po ověření jeho existence.
Minule jsme si ukázali, proč nezahrnovat implementaci do hlavičkových souborů. Dnes se podíváme na to, jak urychlit překlad použitím tzv. dopředných deklarací.
V dnešním díle seriálu o chybách v návrhu se podíváme na chyby, které objektově orientovaný kód degradují na procedurální úroveň. Zaměříme se na porušování principu "Tell, don't ask", který říká, že byste měli objektům říkat, co po nich chcete, a nikoliv se jich vyptávat a pak činit rozhodnutí za ně.
O možnosti vytváření aliasů na typy pomocí konstrukce typedef ví zřejmě každý programátor v C a C++. Co je však méně známé, tak je, že v C++ si můžete vytvářet aliasy na jmenné prostory. Tento příspěvek vám ukáže, jak na to a vysvětlí, k čemu se to může hodit.