V dnešním díle seriálu o chybách v návrhu se podíváme na nešvar, který znepříjemňuje práci uživatelům knihoven: nekonzistentní rozhraní.

Často je potřeba provést se souborem nějakou činnost, např. načíst celý obsah souboru do paměti. Jaká je typická podoba kódu, který pro tento účel vídávám u začínajících programátorů v Pythonu a jak to udělat lépe se dozvíte v dnešním příspěvku.

Dnes se podíváme na to, jak si zjednodušit a urychlit práci s gitem. Konkrétně ukáži některé své aliasy, které v gitu používám.

V následujícím příspěvku se podíváme na lepší alternativu za git pull.

Není pochyb o tom, že existuje spousta cest, jak zjistit, zda je řetězec prázdný. Kterou z nich ale zvolit a proč? To se dozvíte v dnešním příspěvku.

Dnes se podíváme na to, zda je bezpečné volat delete na nulový ukazatel.

V tomto novém seriálu vždy ukáži kód, který je v určitém ohledu nevhodný, a ukážeme si, jak jej vylepšit. Začneme se získáním prvku ze standardních kontejnerů v C++ po ověření jeho existence.

Minule jsme si ukázali, proč nezahrnovat implementaci do hlavičkových souborů. Dnes se podíváme na to, jak urychlit překlad použitím tzv. dopředných deklarací.

V příspěvku se dozvíte, proč dávat přednost umisťování implementace do .c/.cpp souborů, nikoliv do hlavičkových souborů.

V dnešním díle seriálu o chybách v návrhu se podíváme na chyby, které objektově orientovaný kód degradují na procedurální úroveň. Zaměříme se na porušování principu "Tell, don't ask", který říká, že byste měli objektům říkat, co po nich chcete, a nikoliv se jich vyptávat a pak činit rozhodnutí za ně.