Shrnutí prvního semestru na doktorském studiu (2. část)

Od Petr Zemek, 2011-01-30

Pokračování mého příspěvku ze včerejška, tentokrát z druhé strany barikády :).

Z pohledu učitele

V rámci doktorského studia máme povinnost zasáhnout do výuky a získat alespoň 150 tzv. "započitatelných hodin" (ZH) během ročníku. Tyto ZH se udělují jak za přednášky, tak za vedení cvičení, projektů, bakalářských a diplomových prací, hlídání u zkoušek, jejich oprava, a další aktivity související se studiem na FIT.

V zimním semestru jsem se určitým způsobem angažoval v následujících předmětech.

  • Základy programování (IZP) (cvičení, oprava projektů, hlídání u zkoušek) - vedení cvičení a oprava projektů je určitě zajímavá zkušenost a řekl bych, že by si to měl každý vyzkoušet. Pokud bych si měl trochu postesknout, tak množství získaných ZH za cvičení a opravu projektů v IZP rozhodně není adekvátní strávenému času (na čemž jsme se shodli i se spolužáky).

    Co se týče projektu a cvičení, tak jsem si všiml dvou zajímavých skutečností. Na cvičení, kde povídám o nadcházejícím projektu a dávám různé tipy a triky, jak jej řešit, chodila max. polovina studentů. Přitom ti, kteří na cvičení chodili, mi potvrdili, že to bylo přínosné. Ano, lze namítat mnoho věcí, třeba že neumím prezentovat, nebo že studenti to zvládají levou zadní, a tak nemají důvod chodit na tato cvičení. Výsledné hodnocení tomu pak ale neodpovídá... Druhá věc, které jsem si všiml, tak je to, že i když na nějakou chybu studenty upozorníte v hodnocení projektu, pak na dalším cvičení, a pak ještě hromadně emailem, tak se i přesto najde hafo lidí, kteří to stejně udělají špatně... To mně přijde mírně frustrující, když člověk udělá vše, co je v jeho silách, a dopadne to takto. Abych zase ale jen nehanil, tak se našli studenti, které to bavilo a u kterých bylo vidět během semestru zlepšení.

    Co se týče hlídání u zkoušek, tak to je téměř ve všech předmětech stejné. Umístíte studenty, rozdáte zadání, a pak po stanovenou dobu koukáte, jak píšou a hledáte pokusy o opisování :). Nic adrenalinového, ani příliš záživného... Pokud máte k dispozici rozpis a rozesazení, tak si můžete zkrátit čas memorováním jmen studentů podle obličeje :). A mimochodem, došel jsem k závěru, že studenti nepodvádí, jelikož jsem za všech cca osm zkoušek, u kterých jsem hlídal, neobjevil ani jediný tahák :). Ano, já vím, je to naivní :].

  • Úvod do softwarového inženýrství (IUS) (oprava dokumentace ke druhému projektu z IZP, hlídání u zkoušky) - Co se týče opravy dokumentace, tak mám jen jednu poznámku. Největší problém měli studenti s citacemi literatury, ze které vycházeli. Mám za to, že v rámce IUS je nějaké školení v knihovně, kde by se toto studenti měli dozvědět. Bohužel, spousta studentů nepochopila ani smysl citování, natož jeho správné provedení. Ale OK, jsou v prvním ročníku, tak budiž... Nicméně, doporučuji si zapsat předmět Typografie (ITY), ve kterém se toto řeší, nebo se alespoň podívat na záznamy z tohoto předmětu, které by měly být dostupné.
  • Algoritmy (IAL) (hlídání u zkoušek, obhajoby projektů do IFJ) - u obhajob společného projektu do předmětů IAL a IFJ mě mírně zaskočily některé základní nevědomosti studentů. Vím, že se pořád řeší, co to jsou ty "základní nevědomosti", ale pokud někdo nezná a ani není schopen odvodit časovou složitost binárního vyhledávání v seřazeném poli, tak co s takovým studentem?

    Na tomto místě si dovolím jednu poznámku (či spíše otázku na studenty), co se týče zkoušek. Viděl jsem totiž studenty, kteří přišli na zkoušku, ale místo jejího vyplňovaní většinu času koukali do zdi. Jako příklad bych uvedl jednu slečnu, která na zkoušce, která se konala od 7:30 ráno, toto zírání uplatňovala. Jelikož se v místnosti nic zajímavého nedělo, tak jí to zřejmě přestalo bavit, a po půlhodině si začala kreslit na pomocný papír (ano, kreslit). Strávila tam více než hodinu a když jsem se díval, tak ve zkoušce měla vyplněno jen pár řádek. S obdobným chováním jsem se setkal i na jiných zkouškách. Může mi toto někdo vysvětlit? :) Když přijdu na zkoušku a vidím, že to tentokrát nevyjde, tak tam přece hodinu nesedím a rovnou se na to vybodnu, ne? Nebo dotyční čekají, že je něco osvítí? :) Není lepší jít domů/na kolej/... a dělat něco užitečnějšího, než sedět v přednáškovce? Za vysvětlení budu vděčný, toto by mě totiž opravdu zajímalo.

  • Formální jazyky a překladače (IFJ) (democvičení, hlídání u zkoušek a jejich oprava) - V průběhu semestru jsem měl cca sedm demonstračních cvičení, které v předmětu nejsou, protože na to nevychází finanční prostředky. Řekl bych ale, že v tomto předmětu jsou demonstrační cvičení velmi vhodná. Tato cvičení jsem vedl velmi rád, protože člověk tak nabere cenné zkušenosti s výukou. Přednášet mě totiž zatím nenechají :). A z reakcí studentů vyplynulo, že se jim cvika líbila. Jelikož si troufám tvrdit, že tomuto předmětu celkem dobře rozumím :), tak jsem s vedením democvik neměl nejmenší problémy, a ani 160 lidí v přednáškovce mě nerozházelo. Každopádně, cvičení v takto velkém počtu nejsou příliš vhodná, protože (1) studenti se bojí ptát na věci, které nechápou, a (2) čím více lidí, tím více jakéhosi ambientního šumu. Jako rozumný počet vidím cca 30-50 lidí, což ale, vzhledem k počtu bakalářských studentů, není reálně zvládnutelné.

    Co se týče opravy zkoušek, tak mé poznámky k jedné úloze z řádného termínu si lze stáhnout zde. Co mně velmi zarazilo, tak bylo to, že více než pětina studentů místo M = (Q, S, R, s, F) píše M = {Q, S, R, s, F} a vůbec jim nevadí, že před tím navíc mají "konečný automat je pětice". Dozvěděl jsem se, že s tím mají problémy i studenti magisterského studia. Toto nechápu. V Céčku by vám přišlo normální indexovat pole pomocí složených závorek, místo hranatých?

    Co mě dále překvapilo, tak bylo to, že ač jsem studentům na cvičeních zdůrazňoval, že konstrukce LL tabulky je na každé písemce, tak spousta z nich se o její konstrukci ani nepokusila. Když vím, co tam bude, tak se to naučím, ne :)? Jak jsem výše uváděl ty "základní nevědomosti", tak další věc, kterou mi hlava nebere, je ta, že někteří studenti u otázky "Formálně definujte bezkontextovou gramatiku." neměli ani čárku. Opravdu nerozumím tomu, že někdo po tomto předmětu netuší, co to je bezkontextová gramatika, když se s ní pracuje snad v polovině přednášek. Ale co nadělám...

    A poslední poznámka se opět týká opravy zkoušek a je to taková obecná rada pro studenty. Pokud nevíte, co u dané fulltextové otázky odpovědět, tak tam nic raději nepište. Někteří studenti tajně doufají, že když tam napíšou vše, co o dané věci ví, že ze to nějaké body dostanou. Opak je ale pravdou. Když je otázka "Formálně definujte zásobníkový automat (ZA)." a někdo tam začne popisovat rozdíl mezi ZA a deterministickým ZA, tak to opravujícího akorát naštve, že musel přečíst tolik zbytečného textu (u 400 písemek to opravdu udělá rozdíl). To, že za to žádné body dotyčný nedostane, je jasné. Navíc, pokud tam k tomu odpoví i něco k věci, tak tím sice vykompenzujte ty nesmysly mimo téma, ale to vede také na velmi malý bodový zisk. Proto vás prosím, pokud nevíte, tak nic nepište. Díky :).

  • Grafové algoritmy (GAL) (projekt, hlídání u půlsemestrální zkoušky) - oproti loňskému roku byl zaveden programovací projekt, který jsem měl na starosti. Minule bylo cílem vyřešit zadané matematické příklady. Letos si studenti mohli zvolit zadání z celkem tří témat: didaktická demonstrace grafového algoritmu (včetně GUI), porovnání dvou grafových algoritmů řešících stejnou úlohu, a paralelizace grafového algoritmu. Samozřejmě byla možnost si zvolit i vlastní zadání, což z cca 30 týmů (po dvou lidech) udělal snad jen jediný tým. Projekty bylo třeba do konce semestru obhájit. Obhajoby probíhaly v pohodě. S některými jsem si o projektu pěkně popovídal a bylo vidět, že je to bavilo. Celkově projekt dopadl poměrně dobře.

    Co mě v průběhu semestru zarazilo, tak je skutečnost, že studenti mají takové problémy s formálními definicemi, i třeba s těmi základními. Např. většina studentů není schopna formálně nadefinovat (orientovaný, neorientovaný, ohodnocený, neohodnocený, ...) multigraf, i když ví, co to ten multigraf je a jak se definuje graf. U bakalářů budiž, ale na magisterské úrovni?

Pokud jste nabyli z předchozích textu jistého dojmu zklamání, tak ano, je tomu tak :). Dá se říct, že po tomto semestru jsem prozřel. Před cca půl rokem jsem se ještě divil, že by tolik studentů mělo takové základní neznalosti, jako to bylo zmiňováno v hodnocení u státních závěrečných zkoušek. Říkal jsem si tehdy, že to, na co se je ptali, určitě nepatřilo mezi základní vědomosti, které by z daných předmětů měli mít. Samozřejmě nepopírám, že v některých případech tomu tak skutečně bylo, ale po tomto semestru mohu s klidem říct, že i otázka "Co to jsou regulární výrazy?" může být pro některé studenty smrtící :), protože na to nedokázali odpovědět u zkoušky, natož pak aby na to odpovídali u státnic.

Obsah tohoto pole je soukromý a nebude veřejně zobrazen.

Filtrované HTML (využíváno)

  • Povolené HTML značky: <a href hreflang> <em> <strong> <cite> <code> <ul type> <ol start type> <li> <dl> <dt> <dd> <h2 id> <h3 id> <h4 id> <table>
  • Zvýraznění syntaxe kódu lze povolit přes následující značky: <code>, <blockcode>, <bash>, <c>, <cpp>, <haskell>, <html>, <java>, <javascript>, <latex>, <perl>, <php>, <python>, <ruby>, <rust>, <sql>, <text>, <vim>, <xml>, <yaml>.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
CAPTCHA
5 + 9 =
Vyřešte tento jednoduchý matematický příklad a vložte výsledek. Např. pro 1+3 vložte 4.
Nějak se mi tady rozmohl spam, takže poprosím o ověření.

Anonym (neověřeno)

13 years zpět

Dobrý den,
Základní neznalosti v IFJ byly podle mě částečně způsobeny tím, že předmět nemá minimum ze zkoušky, přičemž během semestru není problém získat těsně pod 50 bodů. Takže toto vedlo k tomu, že se hodně lidí na to vykašlalo s tím, že přece 1 (2-5) bod získají z 55 levou zadní a nebudou se na to nějak moc učit.

Neříkám ovšem, že by se takové věci nestaly, když by bylo zavedeno minimum, ale myslím si, že by takových případů bylo méně.

Děkuji za komentář. Ano, věřím, že u některých studentů toto mohlo ve výsledku sehrát roli. Jako zajímavou perličku uvedu skutečnost, že na posledním termínu závěrečného opakování z IFJ bylo dotazů na (ne)existenci limitu ze zkoušky více, než dotazů na látku :).

f_ (neověřeno)

13 years zpět

Další věc, kterou je vhodné brát v IFJ v potaz, je fakt, že letos byl řádný termín den po řádném termínu IUS, který snad polovina studentů opakuje. Pokud je ve hře setrvání na škole, musí i IFJ stranou :)

ad "koukání do zdi" - nejspíš osobní důvody - např. "za hodinu otevíra menza", "nejede mi ještě dlouho vlak", "stejě bych venku čekal na kamarády" - cokoli, těžko říct. Předpokládám, že to není úplě běžný jev, tak nad tím asi nemá smysl moc dumat.

Petr (neověřeno)

13 years zpět

Díky za tento článek z pohledu druhé strany barikády. Je určitě přínosný pro obě strany - pro studenty i vyučující. Cenné je i to, že jsi byl ještě nedávno sám studentem, tak že ještě nejsi odtržen od reality.
Ano, nad mnoha věcmi zůstává rozum stát, proč se studenti chovají tak a tak. Nicméně porovnáváš tady s "ideálním studentem" (nebo si tam promítáš svoji osobu, když jsi byl ještě student). Je však správné srovnávat s tímto ideálem, kterého mohou reálně dosáhnout jen pár procent studentů?
Vidím mnoho důvodů proč může mít člověk základní neznalosti, proč zrovna na písemce hledí do zdi..., proč se nenaučí věci, která se stále omílá že na písemce bude...
Základním problémem (vycházím z vlastní zkušenosti a neúspěchů) je že si studenti vesměs neumí organizovat čas (time management). Něco jednou zanedbáš, vynecháš jednu přednášku, nestihneš si ji doplnit, pak stratíš nit, nezadaří se u půlsemestrálky... pak ti klesne hodně motivace... a problémy se jen vezou. To je podle mě základní problém studentů. Pak jsou to různé osobní důvody, problémy, zdravotní stav, prostě záležitosti s kterými se potýká každý člověk.
Další věcí je ten fakt, že studenti mají několik předmětů a učitelé se pak diví, že v tom jeho předmětu mají zrovna základní neznalosti. Co když ale student v jiném předmětu má přehled mnohem větší? Co když ho zrovna nějaký předmět nebaví? Jistě souhlasím že jisté minimum znalostí by studenti měli mít ze všech předmětů. Nicméně na učitelích je teď nelehký úkol, jak toho dosáhnout? Možná by se měli více zaměřit více na "lidský faktor"... tzn. pozitivní, slušný přednášející a cvičící, který je ochoten odpovídat studentům na otázky. Který svou osobností si dokáže vytvořit ke studentům VZTAH, který velmi (alespoň u mě) pomáhá k vytvoření motivace pro snažení se v daném předmětu. Vím že IFJ je tímto přístupem docela na výši oproti jiným předmětům.
Velmi se mi líbil citát, který dr. Strnadel (jinak dle mého názoru velmi kvalitní svým osobním přístupem a vztahem ke studentům) má u svého předmětu ROS ve slidech: "Když se žák nic nenaučí, učitel z předmětu propadá." (B. R. Bugelski) To by mělo znamenat pro vyučující: Když mají žáci v mém přemětu špatné výsledky, tak se musím nejdříve zamyslet já SÁM, hledat kde jsou rezervy ve výuce, kde by se mělo zlepšovat, hledat příčiny a kořeny proč studenti nezvládají... a vyvodit z toho důsledky. Což není jenom zavedení limitů u zkoušky, či ztížení otázek u zkoušky. Dobří učitelé u sebe hledají, špatní (a jsou mezi nimi i titulovaní profesoři) vše hází na studenty a sktečné problémy neřeší a nechcou je řešit.

Díky za komentář! Zkusím na některé poznámky zareagovat.

[..] Nicméně porovnáváš tady s "ideálním studentem" (nebo si tam promítáš svoji osobu, když jsi byl ještě student). Je však správné srovnávat s tímto ideálem, kterého mohou reálně dosáhnout jen pár procent studentů?

Je to tak. Bohužel ale nic jiného, s čím bych to mohl srovnávat, nemám...

Základním problémem (vycházím z vlastní zkušenosti a neúspěchů) je že si studenti vesměs neumí organizovat čas (time management). Něco jednou zanedbáš, vynecháš jednu přednášku, nestihneš si ji doplnit, pak stratíš nit, nezadaří se u půlsemestrálky... pak ti klesne hodně motivace... a problémy se jen vezou. To je podle mě základní problém studentů. [..]

Určitě to jeden z důvodů je. Jako další důvody bych viděl klasické (1) studentovi se nechce učit, (2) student nemá čas se učit kvůli mimoškolním aktivitám, (3) studenta daná látka nebaví, (4) student stráví většinu čas na projektech, apod. Co se ale domnívám, že patří mezi časté příčiny těchto komplikací, je nedostatek motivace. Motivovaný student vykazuje lepší výsledky než ten, jemuž motivace schází. Z toho důvodu je vhodné se pokusit motivaci najít a následně udržet. Osobně považuji za vhodné cokoliv, co pomůže. Nemusí to být ani ušlechtilé :). Stačí i obyčejné "chci být lepší než spolubydlící/kamarád/přítelkyně/ostatní studenti/...", pokud vám to přinese sílu. Taktéž může pomoct čtení motivačních knížek, poslech prezentací motivačních řečníků, sledování záznamů přednášek jistých učitelů, apod. Toto je ale velmi obsáhlé téma a tak jsem v tomto komentáři pouze nastínil, co a jak.

Další věcí je ten fakt, že studenti mají několik předmětů a učitelé se pak diví, že v tom jeho předmětu mají zrovna základní neznalosti. Co když ale student v jiném předmětu má přehled mnohem větší? Co když ho zrovna nějaký předmět nebaví? Jistě souhlasím že jisté minimum znalostí by studenti měli mít ze všech předmětů.

To, že studenti mají více předmětů, že je některé nemusí bavit, apod., to je samozřejmě pravda :). Bohužel mi ale přijde, že někdy jsou to neznalosti opravdu základních věcí. Pokud někdo po skončení IFJ neví, co to je překladač a co se v něm děje (orientačně), tak je to špatné. Co by si pak z toho předmětu měl odnést, když už ne toto?

Nicméně na učitelích je teď nelehký úkol, jak toho dosáhnout? Možná by se měli více zaměřit více na "lidský faktor"... tzn. pozitivní, slušný přednášející a cvičící, který je ochoten odpovídat studentům na otázky. Který svou osobností si dokáže vytvořit ke studentům VZTAH, který velmi (alespoň u mě) pomáhá k vytvoření motivace pro snažení se v daném předmětu.

Ano, motivující učitel je jedním z pilířů dobrého vzdělání studentů. Bohužel jich je ale jako šafránu. Já osobně se o toto na svých cvičeních snažím, protože vím, že to pomáhá. To, zda mi to jde, ať ale posoudí jiní :). Vím ale, že to chce hodně úsilí, a někdy to prostě nevyjde.

[..]To by mělo znamenat pro vyučující: Když mají žáci v mém přemětu špatné výsledky, tak se musím nejdříve zamyslet já SÁM, hledat kde jsou rezervy ve výuce, kde by se mělo zlepšovat, hledat příčiny a kořeny proč studenti nezvládají... a vyvodit z toho důsledky. Což není jenom zavedení limitů u zkoušky, či ztížení otázek u zkoušky. Dobří učitelé u sebe hledají, špatní (a jsou mezi nimi i titulovaní profesoři) vše hází na studenty a sktečné problémy neřeší a nechcou je řešit.

Zajisté. Problém ovšem je, že někdy to učitel neví a pak nemá co zlepšovat. Když student do hodnocení předmětu napíše, že "stál za houby", tak co z toho má učitel vyvodit? Proto bych chtěl apelovat na studenty, ať se při hodnocení předmětu pokusí vyjádřit co nejpřesněji a zamyslet se nad tím, zda to, co píše, by mohlo učiteli pomoct zlepšit jeho předmět. Samozřejmě, i přes veškerou snahu se stane, že učitel vypíchnuté věci nezlepší, protože to nepovažuje za rozumné, ať už jsou důvody jakékoliv (viz třeba časový limit na písemkách TIN, na který si stěžují studenti každý rok). S tím se ale už asi nedá nic dělat...

Pokud bych to měl vzít z hlediska IFJ, tak bych řekl, že bychom mohli udělat více cvičení, která v předmětu nejsou, protože chybí peníze. Nic jiného mě ale nenapadá. Pokud vás ano, nezapomeňte se podělit v hodnocení předmětu!

xbenes20 (neověřeno)

11 years 9 months zpět

... místo M = (Q, S, R, s, F) píše M = {Q, S, R, s, F} a vůbec jim nevadí, že před tím navíc mají "konečný automat je pětice".

V informatických formalismech se nehraje na klíčové slovo "uspořádaná" (které by vynucovalo kulaté závorky)? Po nadstandardním tréninku matiky na gymplu bych s klidným srdcem obhajoval "pětici" ve složených závorkách.

IFJ mě čeká teď na podzim, tak chci být připraven :-)

Díky, budu si na to dávat pozor, ostatně v angličtině je to skutečně zcela jasné.

ALE :-)

Už česká wiki se slůvka "uspořádaná" drží docela konzistentně a i skripta z IDAy (1.4. Binární relace.), se kterými jsme se setkali v zimě, jsou v tomto směru dosti nesmlouvavá ("Analogicky bychom mohli množinově definovat i pojem uspořádané n-tice").