V dalším díle našeho seriálu o chybách v návrhu se podíváme na nešvar, kterého se mnohdy nevědomky dopouštíme: místo doménových typů k reprezentaci složených dat používáme řetězce.
Když chcete v Pythonu vyhodit výjimku, napíšete raise Exception. Od Pythonu 3 existuje méně známé rozšířená příkazu raise obsahující dodatek from AnotherException. Právě o tomto rozšíření pojednává následující příspěvek.
Někdo preferuje mezery, někdo tabelátory. Diskuse o tom, který způsob je lepší, bývají nekonečné, protože každý z nich má své pro a proti a každý programátor to vidí jinak, takže to nemá smysl řešit. V následujícím článku bych však chtěl argumentovat, proč není dobrý nápad v kódu tabelátory a mezery mixovat.
Když programátor napíše blok kódu či složitější podmínku, tak má tendenci k vytvořenému kusu kódu napsat vysvětlující komentář. Z hlediska pochopitelnosti kódu je to samozřejmě lepší, než kdyby se čtenář musel snažit pochopit význam analýzou kódu. V dnešním příspěvku si však ukážeme lepší alternativu: místo bloku kódu s komentářem napíšeme funkci.
Tento příspěvek je určen především programátorům, kteří zatím nevidí důvod, proč psát jednotkové testy (angl. unit tests). Stručně v něm zmiňuji důvody, kvůli kterým se jednotkové testy vyplatí.