S kolegou Lukášem Vrábelem jsme dokončili projekt, který jsme vypracovali v rámci získaného FRVŠ grantu za rok 2012. Týkal se matematických základů teorie formálních jazyků. O výsledky bych se chtěl podělit v následujícím příspěvku.

Někteří již možná zaregistrovali, že v sprnu loňského roku byl schválen nový standard jazyka C++: ISO C++11. Ten byl během své přípravy znám pod názvem C++0x. O tom, co je v něm nového oproti předchozímu standardu, C++98, se dozvíte v tomto velmi dlouhém příspěvku :).

Troufám si tvrdit, že většina programátorů o klíčovém slovu this slyšela a ví, že se jedná o automaticky zpřístupněný ukazatel v metodě, který ukazuje na objekt, na kterém byla metoda zavolána. Obvykle se s tímto klíčovým slovem nesetkáte, protože když v metodě voláte jiné metody či přistupujete na datové složky objektu, tak je onen ukazatel implicitní. Jsou ovšem situace, ve kterých je použití tohoto klíčového slova nutné. A o těchto situacích bude následující příspěvek.

Možná tento internetový seriál znáte, možná ne. V druhém případě vás snad následujícím krátkým příspěvkem navnadím k jeho sledování :).

Jak jistě z kurzů assembleru víte, existují dva typy bitových posunů doprava: aritmetický a logický. Pokud se tento posun aplikuje na kladné číslo, tak jsou oba typy totožné. Rozdíl nastane u posuvu záporných čísel, kdy logický posun doplňuje zleva nuly, kdežto aritmetický kopíruje znaménkový bit, který je 1 u záporných čísel ve dvojkovém doplňku. Operátor >> v Pythonu je aritmetický posun doprava. Následující příspěvek se snaží o implementaci logického posunu do Pythonu.

Dneska se v krátkosti podíváme na jednu srandu z C a C++, konkrétně na to, že pozice jistých specifikátorů (např. typedef) nehraje roli.

Asi jste se již setkali s tím, že někdo při definici šablony používal klíčové slovo typename a někdo jiný zase class. O tom, zda je mezi nimi rozdíl a kdy použít které klíčové slovo je následující příspěvek.

Dívám se, že jsem již delší dobu na blog nic nenapsal, tak se to pokusím napravit :). Jelikož jsem včera úspěšně absolvoval státní doktorskou zkoušku v doktorském programu na VUT FIT, podělím se v tomto příspěvku o své zkušenosti a postřehy co se týče disertačních tezí a státnic. Téma mé disertační práce je Transformace formálních modelů (teorie formálních jazyků) u prof. Meduny.

To, že se zajímám o doktorské studium, asi není žádná novinka (přece jen jsem doktorandem na FITu). Jelikož se fakulta vyvíjí, tak nutně dochází ke změnám. O dvou z těchto změn, týkajících se vypisování kvalifikačních prací (bakalářky, diplomky) doktorandy, bych se chtěl zamyslet v následujícím příspěvku.

Minule jsem zmínil, že při commitování do systémů pro správu revizí bychom se měli vyvarovat nadbytečných bílých znaků na koncích řádků. Kolega mě požádal, zda bych to mohl více rozvést, a já tak v následujícím příspěvku učiním :).