Nadpis asi zní divně, ale opravdu mě nenapadlo nic lepšího, co by vyjadřovalo obsah tohoto příspvěku :). Na konci roku 2008 jsem se zmínil o tom, že bych rád napsal samostatný příspěvek na téma výživy, sportování a souvisejícíh věcech. Nuže, je to tady.
Předem bych chtěl upozornit, že nejsem odborník na nic z toho, co tady budu psát, takže dvojnásobně platí: nevěřte nikomu a ničemu, tedy ani mě a všechno se snažte kriticky zhodnotit. Nikomu rozhodně nic nevnucuji a vše co píšu, je pouze můj (nedoborný) názor.
Jdem na to. Abyste (alespoň částečně) pochopili mé konání, bude dobré začít od začátku, čili...
Za první školní rok, co jsem byl na FITu (září 2005 - červen 2006), jsem přibral cca 10kg. Bylo to způsobeno tím, že můj typický den byl jít na přednášky, poté mrknout na věci do školy a pak až do doby spánku trénovat UT2004, které jsem tehdy hrával (což byla paráda, jelikož na kolejích jsem měl pingy na evropských serverech 8-30ms (!), ale to už odbočuji). Takže jsem vůbec nesportoval (na střední jsme měli alespoň 2 hodiny tělocviku denně) a většinu času seděl na židli, z čehož mě také časem začaly bolet nohy. Moje typická snídaně byla kafe a sladké pečivo, plněný croissant nebo koblihy a přes den se to moc nezlepšilo - k obědu jsem si brával skoro cokoliv. Např. si vzpomínám, že jsem si skoro každé úterý v letním semestru po cvikách z matematiky (nebo to byla fyzika?) dával (kolem 10.00 ráno) hranolky se smažákem v bufetu u Marušky na FEKTu. Na večeři jsem míval všechno možné, prostě co bylo po ruce (paštiky, salámy, sýry, atd.). Do školy jsem si brával akorát různé čokoládové tyčinky. Pití jsem si do školy nebral (a když už, tak jsem toho moc nevypil), takže nebylo neobvyklé, že jsem seděl několik hodin bez jídla a pití. Také jsem si příliš nelámal hlavu s tím, kdy jíst. Prostě jsem třeba dělal na projektech a i když už jsem měl hlad, tak jsem musel danou část udělat a až pak jsem se šel najíst. Prostě moje činnosti měly přednost před jídlem.
Hrůza, co? Po skončení prvního ročníku na mě byl poměrně žalostný pohled. Také jsem se necítil bůhví jak úžasně. Ale důležité bylo, že jsem si o letních prázdninách (roku 2006 na dovolené na Šumavě, kam jsme jezdívali s rodinou) uvědomil, že takhle to dál nepůjde a budu se sebou muset začít něco dělat. Byl to prostě náhlý impuls a nevzpomínám si, zda mě k tomu vedlo něco kokrétního, ale z ničeho nic jsem ze dne na den přestal jíst sladkosti (čokoládu, koblihy, sladké pečivo, bonbóny, lupínky, slané tyčinky, zákusky, cukroví, zmrzlinu apod.) a snažil se omezit i šíleně tučná jídla v jídelně, jako jsou hranolky se smaženým sýrem (s větším či menším úspechem). V tomhle stavu jsem byl cca 2 roky (do období května roku 2008), kdy jsem se tak nějak snažil o lepší životosprávu a bez problému jsem vydržel bez sladkostí. To už se dostáváme do...
Zbylé razantní změny nastaly až v období května roku 2008 a trvají dodnes, takže o tomto období budu mluvit jako o současnosti. To jsem se začal aktivně zajímat o výživu a lepší životosprávu, což v průběhu letních prázdnin vedlo k:
Ještě bych měl poznámku k něčemu, čemu se říká síla vůle. Týká se to především situací, jako je odnaučení se zlozvykům či jiným aktivitám (chci zhubnout/nabrat svaly/přestat kouřit či jíst sladké apod.). Já osobně s tím moc problémy nemám - stačí mě vhodný (rozumný) důvod + motivace a když toto dostanu a uvěřím tomu, tak jsem schopný (když to přeženu) měsíc jíst jenom meruňky :)). Je to samozřejmě dvojsečná zbraň a musíte být kritický k tomu, čemu věříte. Každý může mít motivaci jinou - u mě to bylo např.:
Nejdůležitější je, aby to, pro co se rozhodnete, bylo permanentní a věřili jste tomu. Pokud se rozhodnete např. přestat jíst sladkosti, tak je naprostá blbost jen předstírat, že je nejíte, ale jak vás nikdo nevidí, tak se nacpat čokoládou. To je úplně k ničemu a jediní, koho šidíte, jste vy sami...
Od června roku 2008 se věnuji bodybuildingu, především za účelem toho, abych lépe vypadal a odčinil to, co jsem svému tělu prováděl dřív. Kromě fyzické stránky (nebolí mě už nohy) mě to pomáhá i po psychické stránce (cítím se prostě líp). Měřím 186 cm a vážím cca 88,5 kg (na začátku roku 2008 jsem vážil cca 92 kg). Až do poloviny prosince jsem cvičil celé tělo 2x-3x týdně (buď v posilovně v Brně nebo doma, cvičení mě trvalo cca 70 minut) a od Vánoc cvičím následující 3+1 (po 55-60 minutách):
Po začátku letního semestru svůj plán asi změním. Ještě bych chtěl poznamenat, že je vhodné si vést nějaké záznamy o tom, jak cvičíte a co děláte (já mám vytištěný kalendář a každý den si píšu, jak dlouho jsem cvičil či sportoval). Dále si vedu záznamy o tom, co který den cvičím - dají se z nich vyčíst pokroky. Pro detailnější informace doporučuji mrknout na nějaký specializovaný server zabývající se kulturistikou.
Jelikož se věnuji bodybuildingu, tak podle toho je upravená moje strava a tudíž pokud neposilujete, tak bude zbytečné do sebe dostávat tolik bílkovin. Svůj jídelníček měním podle nabytých zkušeností a podle toho, jak moc se hýbu a co daný den dělám, ale takový stabilní základ je tento (časy jsou pouze orientační):
Ze suplementů používám pouze vitamínové tablety Centrum (1 tableta denně) a syrovátkový protein, žádné anabolické steoridy apod. Jinak pokud daný den cvičím (momentálně 5-6 dnů v týdnu), tak po tréninku si dám 2 jablka a později další ovoce, např. pomeranč, kiwi, banán apod. Samozřejmě, výše uvedený jídelníček se mi nedaří dodržet každý den, takže někdy jím jen 5x denně a i jiné věci, dle možností. Důležité je, abyste jedli pravidelně (menší porce) a nikdy neměli pocit hladu. Pokud jíte jen cca 3x denně (snídaně, oběd, večeře) a při každém z těchto chodů se "nacpete", tak tělo to nestačí najednou zpracovat, takže si ukládá zásoby ve formě tuků. Pak třeba 5 hodin nic nejíte a máte hlad, takže až se později najíte, tak si tělo (obranný mechanismus) udělá zásoby (opět ve formě tuků), protože očekává, že pak delší dobu zase nic nedostane.
Dále už jen poznámky:
Dostatečný odpočinek je důležitý. Pro mě funguje nejlíp, když spím pravidelně a přibližně stejnou dobu, takže se snažím chodit spát o půlnoci a vstávám 7:55, což mi dává 8 hodin spánku denně. Samozřejmě, pokud jste unavení, tak spěte klidně 9 hodin, ale měli byste se vyvarovat toho, že budete chodit spát naprosto nepravidelně (jednou v 11:00, další den ve 3:00 ráno a pak spát až do 12:00 ráno).
Nyní pár otázek, které se na mě objevily:
Určitě se plánuji podívat i na zahraniční servery.
Jsem sám se sebou spokojený - to je myslím to nejdůležitější. Pokud se rozhodnete změnit svůj životní styl, tak vám fandím a přeju, aby vám to co nejdéle vydrželo. Nikdy totiž není pozdě na změnu, stačí jen odhodlání a silná vůle. Pokud občas ujedete, tak se nic neděje! Jsme přece jen lidi... Důležité je vytrvat.
Zatím jsem tady mluvil pouze o tom, jak je to super, ale nic není dokonalé a tak i toto má své nevýhody:
Na úplný závěr bych chtěl zmínit jednu paralelu, co používám a co se mi líbí. Jezení sladkostí (a "nezdravých věcí" obecně) je jako kouření (a podobné zlozvyky). Obojí k ničemu není a přináší to pouze dočasné uspokojení a akorát zdravotní problémy. Když se mě lidé ptají, proč to nejím, tak nadšeně odpovídám: "protože nemusím". Když se zeptáte nekuřáka, proč nekouří, tak vám odpoví to samé. Prostě nemusí. Následující berte prosím s nadsázkou - je to nádherný pocit, když vidíte, jak se někdo třese na sladkosti a nevydrží bez toho. Vy ovšem nemusíte - máte přece silnější vůli! Pokud se navíc dostanete do stavu, v jakém jsem já, pak vám mohou mávat koblihami před nosem a s vámi to (kromě pocitů nevolnosti z pomyšlení, že byste to měli jíst :)) nic neudělá.
Pokud máte jakékoliv otázky týkající se mého příspěvku, pak mi určitě napište do komentářů a já se pokusím odpovědět. Toho, co by se dalo napsat je spousta, takže jsem vybral jen to, co jsem považoval za nejdůležitější. Taktéž mi určitě napište, pokud máte nějakou připomínku či doplnění - rád se poučím.
Přidat komentář